To nijak nesouvisí s egem
Můj standardní postup je diagnostika - analýza - řešení.
A když se do tématu vloží nějaká amipinda, nedojde ani na tu diagnostiku - stejně jako v tomto případě. Bez diagnostiky je to jen pokus - omyl, což někdy k výsledku vést může, jindy ne. Ovšem, když se náhodou amipinda trefí, má ramena přes celý záda a nohy až na zem.
Obyčejný screen z inSSIDeru často ukáže:
- vytížení kanálů
- šířku pásma kanálu
- navázanou (teoretickou) rychlost
Proč teoretickou? Protože u WiFi rychlost jinak definovat nelze. A na čem záleží?
- typ modulace - např. 16QAM
- kódovací poměr (počet informačních/paritních bitů)
- šířka pásma
- Guard Interval
Např.: pro 802.11n se šířkou 20MHz a poměru 5/6 a GI 800ns je teoretická rychlost 72,2 Mbps.
Dále - pokud umí router i karta MIMO, pak se rychlost dvojnásobí. Stejně tak, když zvedneš šířku pásma na 40MHz.
Tolik k teorii. Praxe je zcela jiná, jak už to tak bývá.
1. Síla signálu klesá se čtvercem vzdálenosti
2. Algoritmus vyhodnocení routeru - u routerů kde převažuje spolehlivost je vžy spojení na nižší rychlosti
3. Nesprávné nastavení antén u MIMO
4. Rušení okolními vlivy
5. Vlastní režie protokolu TCP/IP
6. Předostní doručování (QoS)
7. Možná nekompatibilita zařízení na protokolu 802.11n - už jsem se s tím taky setkal
8. A něco času zabere kódování a vyhodnocení paketů firewallem.
Můžeš si představit kanál jako dejme tomu hadici. hadice má jasně damý maximální průtok vody, víc tam prostě nenarveš. Takže když je max. průtok 100l/min. a budeš plnit 200l sud, vezme to 2 minuty. Pokud budeš mít sudy 2, budou to 4 minuty. A to je jasné nepřerušené spojení. Teď si započítej díry v hadici, stejnou hadici sdílíš i se sousedy a čím větší vzdálenost, tím menší je tlak vody, takže na konci už máš jen čůrek.
A dál - CSMA/CA. Pokud si to prostuduješ, zjistíš, že zde se více čeká, než vysílá, navíc při každé kolizi se doba čekání prodlužuje dvojnásobně. To je jako bys chtěl vodu, ale má ji zrovna soused, takže musíš počkat, až on zavře kohoutek.
K režii - na každý rámec připadá 40B hlavičky (20 IP + 20 TCP). Když je spojení stabilní, lze použít velké rámce a rychlost sítě se zvýší. Když je nestabilní (což u WiFi není problém), velikost rámce se snižuje a režie narůstá.
Při skutečném měření (umělá zátěž a propojení) je u navázané rychlosti 150Mbps 70-80Mbps. A to pomocí programu iperf, skutečný přenos je ještě nižší.
Takže pokud budu mít na jednom kanále dvě zařízení, dostávám se na méně než 35Mbps, pokud přidám další tak 18Mbps a u dalšího 9Mbps. Tedy žádných 200 sítí v okolí, jak jsi vyvěštil. Samozřejmě že ne vždy všechny sítě na jednom kanále potřebují data zároveň, což je taky důvod, proč wifiny v panelácích vůbec ještě fungují.
Čili, je příliš mhoho proměnných na to, aby zkušený rádce jen tak střílel od boku. proto platí: diagnostika - analýza - řešení. (A to jsem ještě určitě na něco zapomněl).
Nikdo ti nebrání si vše potřebné nastudovat a stát se plnohodnotným rádcem, a pak tě budu respektovat. Ovšem do té doby bys udělal opravdu lépe, kdyby ses zdržel příspěvků do témat, kterým nerozumíš. Rozhodně bys - a nejen mě - usnadnil práci.
Děkuji za pochopení.