- Zálohování_title.jpg (27.56 KiB) Zobrazeno 9125 x
Prvním dílem otevíráme seriál, kde si postupně a srozumitelně povíme vše potřebné, co by uživatel osobního počítače měl vědět o zálohování. Začneme tím, proč vlastně zálohovat, co zálohovat a jak často zálohovat.
Důležitost zálohování dat je uživatelům osobních počítačů zdůrazňována ze všech možných stran dlouhé roky, ale přesto stále podle nejnovějších průzkumů v průměru až tři ze čtyř českých domácností nezálohují svá data, přestože to dnes již není nic složitého.
Důležitost zálohování ale bohužel většina uživatelů pozná, až když přijde o nenahraditelná data, což už je samozřejmě pozdě. K nevratné ztrátě dat může dojít prakticky kdykoliv i na sebelepším počítači a sebezkušenějšího uživatele. Důležitost zálohování přitom roste s tím, jak uživatelé ukládají stále více dat a jejich nové typy do svých počítačů.
Počítače jsou dnes běžně používány k ukládání rodinných fotografií a domácího videa. Průměrné domácnosti na vyspělých západoevropských trzích vygenerují každoročně 30 až 40 GB dat v podobě fotografií a videa (data z různých analýz se mírně liší). České domácnosti se jim v tomto ohledu začínají blížit, což je logické. A nejen proto, že digitální fotoaparáty a videokamery jsou cenově velmi dostupné.
Pořizovat fotky anebo natáčet video dnes běžně zvládají v poměrně uspokojivé kvalitě i mobilní telefony a třeba i další moderní elektronika, takže není nutné už vlastnit žádné specializované zařízení, čímž samozřejmě roste i objem fotek a videí. Mobil mají lidé u sebe prakticky pořád, na rozdíl od fotoaparátu nebo videokamery, takže více fotí a točí.
Fotky a videa se přitom řadí k datům, jejichž ztráta je nenahraditelná a jejich hodnota je proto nevyčíslitelná penězi. Zachycují totiž neopakovatelné okamžiky. Uchovávají například vzpomínky na již nežijící domácí mazlíčky anebo blízké osoby. Zachycují první krůčky ratolestí a řadu dalších okamžiků, které jsou neopakovatelné. Právě taková nenahraditelná data je nanejvýš vhodné, ne-li přímo nutné, zálohovat.
Pro představu: jak lze o data snadno přijít
Společnost 100Mega Distribution, která je jedním z největších tuzemských distributorů počítačového hardwaru a výrobcem počítačů HAL3000, letos publikovala výsledky vlastního průzkumu, ve kterém ve spolupráci se svými obchodními partnery zjišťovala, co nejčastěji může za ztrátu dat. Zřejmě není překvapením, že nejčastějším příčinou ztráty dat je selhání hardwaru.
- Zalohování.jpg (7.66 KiB) Zobrazeno 9125 x
Obchodníci a distributoři při komunikaci s novináři neoficiálně přiznávají, že vysoké procento pevných disků se na reklamaci vrací obratem po prodeji. Nicméně nemusí selhat samotný pevný disk. Může selhat například napájecí zdroj počítače, který komponenty zásobuje elektrickou energií. Při jeho poruše nelze nikdy vyloučit, že s sebou do křemíkového nebe nevezme i další zařízení, která napájí.
S nadsázkou se říká, že největší problém počítačů je mezi klávesnicí a židlí. Jenže ona to zase tak velká nadsázka není. Zmíněný průzkum společnosti 100Mega Distribution totiž odhalil, že druhou nejčastější příčinou ztráty dat je selhání lidského faktoru. Uživatelská nepozornost nebo nedbalost je na vině ve více než 30 procentech případů ztráty dat.
Lidé samozřejmě chybují a není to žádná ostuda. Ostuda je se z toho nepoučit a vhodně se proti vlastním chybám nezajistit. Platí to jak v běžném životě ve formě různých pojišťovacích služeb, tak při užívání počítače. Zde třeba konkrétně používáním bezpečnostního softwaru anebo právě zálohování důležitých dat.
V přibližně 19 procentech případů je ztráta dat způsobena krádeží počítače. Je to sice až třetí nejčastější příčina, ale při počtu objasněnosti krádeží českou policí neméně palčivá. Notebook či některého z jeho příbuzných (netbooky, ultrabooky) zloději často ukradnou z auta. Zvlášť, když je k tomu neopatrný majitel jeho položením na sedačku nebo palubní desku doslova provokuje.
O notebook mohou přijít i lidé cestující prostředky hromadné dopravy. Stačí usnout ve vlaku anebo si při vystupování či přestupování na poslední chvíli nedat pozor na zavazadla a průšvih je na světě, protože si nedělejme iluze o nějakém vysokém procentu poctivých nálezců.
V ohrožení jsou samozřejmě i stolní počítače, které mizí při vloupačkách do bytů či kanceláři stejně spolehlivě jako cokoliv jiného, co lze snadno zpeněžit v nejbližší zastavárně. Myslíte si, že se vás to netýká, když jste si pořídili bezpečnostní zámek? Zloději už si nějak poradí. Policii nejsou neznámy i kuriózní případy, kdy k vloupání byl použit třeba vstup komínem. Nemluvě o lezení zlodějů po balkónech i v mnohametrové výšce.
Za takřka 15 procent případů ztráty dat může selhání softwaru. Sem spadá i selhání samotných programů určených pro zálohování, což by mohlo vést k určitému pocitu beznaděje, ale ten není na místě. Stačí si zvolit trhem prověřený zálohovací program, kde se riziko selhání snižuje na minimum. Ke konkrétním zajímavým bezplatným i placeným nástrojům pro zálohu dat se dostaneme ve druhém díle seriálu.
Co zálohovat a kdy zálohovat
Už je snad zřejmé, proč zálohovat. Ovšem co a kdy? Vezměme to postupně. Zálohovat lze dva okruhy dat: data uživatelská a data systémová. V úvodu byla řeč o rodinných fotkách a domácím videu. Právě ta představují uživatelská data. Stejně tak třeba ale i oblíbená hudba či oblíbené filmy. Dále pak samozřejmě dokumenty, tabulky či prezentace potřebné do práce či do školy.
Uživatelská data tedy tvoří soubory, které jsou hlavním výsledkem činnosti uživatele anebo soubory, jejichž obsah může uživatel takříkajíc konzumovat. Tedy například sledovat film uložený ve videosouboru nebo poslouchat hudbu uloženou v audiosouboru. Co z toho ale konkrétně je vhodné zálohovat? Vše, kde by ztráta způsobila újmu. Ať finanční, nebo citovou.
- Zalohování.jpg (4.39 KiB) Zobrazeno 9125 x
Systémová data představuje samotný operační systém a jeho nastavení, ovladače k používanému hardwaru, nainstalované programy a jejich různé doplňky atd. Pokud jsou zálohována jen uživatelská data (např. dokumenty, videa, fotky, hudba), tak při poruše pevného disku jsou sice uživatelská data zachráněna, ale počítač je nutné zbytečně pracně uvést do provozu schopného stavu.
Je tedy nutná nová instalace operačního systému a následně veškerých aktualizací, ovladačů k hardwaru, používaných programů a jejich doplňků. Vše je nutné si zase nastavit dle svých potřeb a preferencí pro efektivní a příjemné používání počítače. To zabere minimálně jedno odpoledne.
Je tu však možnost zálohovat i systémová data. Speciální zálohovací programy umí vytvořit tzv. obraz pevného disku, jehož součástí jsou pak i systémová data. Díky tomuto obrazu je možné obnovit ze zálohy na nový pevný disk jak uživatelská data, tak systémová data. Obnovení ze zálohy sice trvá déle, ale nevyžaduje asistenci uživatele, takže klidně lze nechat počítač běžet a věnovat se jiné aktivitě.
Po obnově dat ze zálohy (obrazu) pak uživatel nepozná, že k nějaké havárii disku vlastně došlo. Vše je při starém přesně tak, jak to bylo v době provádění zálohy. A tím se dostáváme k další otázce: kdy resp. jak často zálohovat? Systémová data stačí zálohovat třeba jednou měsíčně, ale u uživatelských dat je to opět velmi individuální.
Kdo používá počítač k práci a generuje velké množství nových nebo upravených souborů, tak může zálohovat klidně každou hodinu. Příležitostní uživatele pak třeba naopak jednou měsíčně. Záleží zkrátka na tom, jak často uživatel vygeneruje významnější objem dat, jehož ztráta by jej jakýmkoliv způsobem poškodila (ztráta času, citová újma, hmotné škody). Obecně se ale dá doporučit provádět zálohu alespoň jednou týdně.
Zálohovat by se každopádně mělo automaticky, což dnes není žádný problém. Manuální zálohování je nepohodlné a navíc zde hraje roli lidský faktor, kdy uživatel zálohování mnohdy odkládá třeba až do doby, kdy o data vhodná k zálohování přijde. Někteří uživatelé se automatizace zálohování obávají. Mají strach, že je bude nevhod obtěžovat nebo snižovat výkon počítače, když ho zrovna potřebují pro jiné účely.
Pro moderní počítače ale zálohování není úlohou, která by je nějak významně přetěžovala, že by se uživatel během zálohy nemohl věnovat své práci resp. nějaké své činnosti. Zálohovací programy jsou navržené tak, aby nerušily a neobtěžovaly a dovedou regulovat zatížení počítače tak, aby nebraly kapacitní výkon jeho uživateli, který jej nyní potřebuje pro jinou činnost. Zálohování pak sice trvá déle, ale neruší třeba při hraní hry.
Některé zálohovací programy lze dokonce nastavit tak, že mají zálohu provést jen při zvoleném stupni vytížení počítače anebo výhradně v době, kdy není používán. K tomu se podrobněji dostaneme v druhém díle seriálu Zálohování od A do Z, kde si představíme hned několik kvalitních zálohovacích programů pro různé účely jako je zálohování uživatelských dat, zálohování systémových dat anebo třeba zálohování e-mailů či jen nastavení webového prohlížeče.
Teprve pak si člověk uvědomí, co všechno neměl ve složce, která je jediná zálohovaná. Druhý šok následoval poté, co se zjistilo, že zálohy se sice dělaly automaticky a pravidelně každý den, nicméně měly drobnou vadu. Místo 10 GB dat historie Outlooku měla záloha asi 1MB.
:( Ale jak se říká - na všem hledej něco pozitivního. Já si za peníze za maturu pak pořídila vlastní pc (předtím společný s bratrem) a začala tomu přicházet na kloub a až mi, poměrně brzo, začal blbnout i on, našla jsem jedno fórum, kde mi bylo prozrazeno, že to bude zdrojem,.....no a teď už na to fórum chodím téměř 5 let 
A v rodině jsem ""IT specialista"" /dvojité uvozovky jsou schválně, ke specialistovi mám samo daleko 
/ aneb nastavuju, instaluju, řeším problémy,... Bratr (starší) ani nezvládne připojit externí monitor sám natož si poradit s většími problémy 
Mě to baví zjišťovat a učit se nové věci okolo pc.
