Zvukovka

[Lefk]

Ahoj všichni,
potřeboval bych poradit jakou mi doporučujete zvukovku na nahrávání (zpěvu, kytary a tak.. )
Nějak kolem 1500-2000. díky

[jaro3]

Pro nahrávání zpěvu a kytary je třeba pohledat zv. kartu , která má co nejvyšší vzorkovací kmitočet (48kHz-96kHz) a bitovou hloubku (24bit). Pro přehrávání pak 192kHz/24bit- DVD-Audio.K tomu nízkou latenci- zpracování signálu (A/D převodník, efekty, D/A převodník). Aspoň 5ms nebo ještě menší. Také je třeba mít oddělené vstupy Line-in a mic. V poslední době se ale používají sdílené vstupy line a mic v jednom, s těma bys nemohl současně nahrávat zpěv i kytaru.Také ber v úvahu odstup signál-šum měla by být od 102 do 109dB. Čím vyšší tím lepší.

[karlos]

Potvrzuji dosloava a dopísmene již vyřčené, jen přihodím offtopic příspěvek. Ty nejlepší rockové nahrávky se pořizovaly na analogy, kde odstup signál/šum nedosahoval ani 80dB a když se začalo s digitálem tak studiový standard byl 44kHz/16bit. Proto si troufnu tvrdit, že se ta čísla příliš démonizují a jejich rozdíl uchem skoro nikdo nepozná...
Na konec trochu dražší, než chceš, ale nejlevnější profi:
http://kytary.cz/esi-egosys-maya-44-zvu ... 80:0:0:1:0
http://kytary.cz/esi-egosys-maya-44-usb ... 78:0:0:1:0

[jaro3]

To Karlos:Rozdíl mezi nahratou kytarou na 44kHz/16bit a 96kHz/24bit je dost patrný. Zvláště na kvalitní aparatuře( zesík a bedny.Rocková kytara asi skutečně nepotřebuje tak velký odstup, zvláště použije-li se efekt distortion či dokonce overdrive, tam to tak patrné není.

//Nemíním se hádat, první CD, která spatřila světlo světa, byla nahrávána standardem 44,1kHz/16bit, byla to vážná hudba a dám klidně ruku do ohně, že drtivá většina lidí nepozná rozdíl, mezi těmito nahrávkami a nynějšími... Jediné, kde jsem ochoten ustoupit je, že čím větší hloubka tím lépe, kdo tvrdí, že vyšší samplovací frekvence, než 44,1kHz je slyšet, o problematice digitálního zpracování zvuku nic neví. Ještě drobnost, právě u zkreslených zvuků, je rozdíl patrný...
//Karlos

[jaro3]

Samplovací frekvence je o spojitosti spektra a bitová hloubka je o věrnosti snímání okamžité amplitudy signálu.
O kytaře s distortion anebo overdrive jsem se zmínil jen o odstupu signál -šum nikoliv i samplovací frekvenci či bitové hloubce.lDoporučuji všem najít na netu záznam stejného nástroje samplovaného při 44,1kHz/16bit a toho samého nástroje při 96kHz/24bit.Nebo poslech hudby tzv. DVD -Audio (192khz/24bit).Dle mě rozdíl patrný.

//jediný možný patrný rozdíl je díky bitové hloubce, nikoli samplovací frekvenci. Vyšší samplovací frekvenci a její vliv na věrnost nahrávky může posoudit leda netopýr A nevím jak kdo, já necítím potřebu nahrávat pro netopýry, aby se poznali, mě stačí rozsah do 20kHz, když drtivá většina lidí končí u 16kHz
//Karlos

[jaro3]

To Karlos:Asi si moc nerozumíme.Samplovací frekvence( vzorkovací kmitočet) to je přeci počet sejmutých vzorků signálu za jednu sekundu, čím vyšší tím se blíží co do věrnosti analogovému snímanému signálu.To nesouvisí s přenášeným pásmem( frekvenční charakteristikou). Souhlasím s udávanou charakteristikou , např. 10Hz- 46kHz- to je fakt pro netopýry.Normální člověk slyší tak 30-50hz až těch 18kHz.Se stářím jsou hodnoty ještě užší...

[karlos]

Trocha teorie, která je v praxi platná.